Doufám, že nikoliv.

Chim není bázlivý ani stydlivý tvor, narozdíl od jeho starších sestřenic. Vídám ho zpravidla jen když Starší přijede na návštěvu či kratší pobyt ze Stolice. Protože ale Benžista měl povinnosti na měsíčním kurzu kdesi u moravských hranic, nastěhovala se Starší s Chimem na první půlku léta k nám prakticky natrvalo, což je pro Chima fajn – zahrada, trampolína, bazének, do kterého sice ještě nesmí, ale zato se do něj krásně házejí všechny kameny, co lze v okolí najít…

No, před nějakou dobou jsem Chima vylekal, když mi bylo přikázáno zabavit ho prohlížením obrázkové knížky. Ukázal jsem mu lva a názorně ilustroval zařváním alfasamce, toho, co zabíjí mláďata, která nejsou jeho. No, chvíli trvalo, než mě znovu akceptoval jako neškodného člena rodiny – musel jsem zdlouhavě prokazovat svou společenskou prospěšnost pouštěním elektrické mašinky na dřevěných kolejích.

Z toho se časem vyvinula kvalifikace pro roli, do níž jsem nejčastěji obsazován: pomocník posunovače. Jsem vždy gesty tázán, zda lze do vlaku připojit žlutý, modrý nebo zelený vagón. Soupravy Chim nyní sestavuje už bez mašinky, jezdí postrkem. Pochopil bystře princip severního a jižního magnetického pólu, tedy že když nový vagón na předchozím nedrží, musí se otočit.

Jednou jsem už byl vyžádán i na večerní usínání, a zdařilo se, protože jsem se zdržel prudkých pohybů a hlasitých slov a na vyžádání našel v každé obrázkové knížce aspoň jeden vlak.

Dnes důvěra postoupila na vyšší level: absolvovali jsme společnou procházku. Stihli jsme pozorovat dva vlaky, jedno rypadlo a osm slepic, kterým jsme podali mlíčákové listy. Načež jsme zamířili k blízké mlýnské nádrži pod slibem, že do ní si může naházet kamínků kolik chce. Ještě zábavnějším se ukázalo švihání klacíkem do vody. No, hlídal jsem, vyzkoušel si záchranné reflexy – ale pak jsem se půl kroku vzdálil – a Chim zmizel pod hladinou.

Skákat do té špíny jsem nemusel, vytáhl jsem ho ze břehu za triko. Řval jen zcela běžně. Ždímat cokoliv v teplém červencovém dopoledni nemělo smysl, tak jsme zamířili domů a už u skladu izolací to bylo v pohodě.

Berka ani Starší mi kupodivu nevynadaly a nevypadá to, že by si mě Chim nějak překlasifikoval.

Dodatek – v 18:50: odpoledne spadl po hlavě do vody i Berce, na Lopaťáku. Jsme si kvit.