Digitální zámek

Inovace zabezpečení realit

Do Babičkova teď jezdím prakticky dvakrát týdně, pečovat o opuštěnou nemovitost; moje mateř tráví čas momentálně v LDN a pak bude vyčkávat na postup v čekací listině do domova pro seniory u nás doma. Zatímco v zimě a nepříznivém počasí dávám utržit Českým drahám, v létě buď týrám tělo na kole (sám) nebo svištím po skoro hotové dálnici (s Berkou). Mezivarianta je, že jednu cestu je kolo v kufru.

Stane se, že při chvatném odjezdu zapomenu vzít příslušný svazek klíčů. Zatímco náhradní klíč od domu je pečlivě uschovám na zahradě, kde ho nenajde nikdo, kdo není ochoten věnovat hledání více než dvě minuty, umisťovat klíč od brány nebo branky pod čvrtou dlažení kostku vlevo se mi zdá přece jen riskantní. Přelézt přes branku jsem v takovém případě sice ještě fyzicky zvládnul, ale ve svém věku už jsem si připadal mírně nedůstojně. Variantou pro tyto případy je, zamykat bránu visacím zámkem na číselnou kombinaci.

Dalším argumentem pro pořízení nového zámku je to, že ten současný se po odemknutí rozloží na tělo a zbytek (ouško, ale je pro to určitě nějaký odborný termín) a tyto součásti je nutno zase spolu zamkonout nebo o ně pečovat separátně – no vopruz, řekli by mladší.

Při dnešní první návštěvě kamarády vychvalovaného hrabáku (=obchodu se vším možným za nesmyslně nízké ceny, zřejmě se smyslně nízkou qalitou) mi zrak zavadil o čtyřdigitálního krasavce, a byl můj, za neuvěřitelných asi 55 CZK nebo tak nějak. Teď jen nastavit zapamatovatelnou kombinaci…

Přiznám se, že jeden pokus o koupi digitálu jsem už podnikl. Při prvním pokusu o aplikaci jsem však zjistil, že ouško zámku není kompatibilní s ouškem brány – no, koupil jsme malý. Mohlo mi to dojít – na zadní straně balení byl namalovaný celník a letadlo. Zámek je určený na zamčení kufru, a kromě číslic má ještě otvor pro speciální klíč, kterým si letištní kontrola může zavazadlo otevřít.

Letěl jsem ale naposled tak před patnácti roky (Berka se bojí žraloků v jakékoliv vodě, od Mexického zálivu po Lopaťák, takže dovolenkujeme převážně v motoristicky dostupných horách) a na hranicích mi zavazadlo lustrovali naposled tak před třiceti lety, jeho použití je tedy dost ve hvězdách.

Ale až někam poletím, použiji ho, aby ho mohl odemknout jen celník nebo letištní kontrola. Nebo specializovaný vykrádač. Až zjistím, že mi kufr někdo vybrakoval, může mě hřát pocit, že šlo o odborně pracující gang a ne o nějakého primitiva k kinžálem.

Příspěvek byl publikován v rubrice tak jde život a jeho autorem je rowdy. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

7 komentářů u „Digitální zámek“

  1. Myslím, že zámek si můžeš dát na zavazadlo, i když nepoletíš – a tehdy by to vyžadovalo už skutečně velmi profesionálního vykradače, aby měl patričnou výbavu 🙂

    • No, zamykat si brašničku na kole s pumpičkou a větrofkou je asi zbytečné, a jiná zamykatelná zavazadla nepoužívám 🙂

  2. Měl jsem bicykl zabezpečený bytelným řetězem a místo zámku (který lze snadno urazit, neb zloděj zná a umí) systémem, na jehož odemčení byly potřeba dva konkrétní utahovací klíče (a ty s sebou zloděj běžně nenosí). Leč jak ukázal kamerový záznam, chlápek si přinesl rozměrné štípačky, přecvakl článek, a bylo po kole. Hm, nějaký analogový digitál, hračka…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Web používá Akismet ke snížení množství spamu. Zjistěte, jak jsou zpracovávány údaje z komentářů.