Léto sice trochu zaváhalo, ale zase to rozjíždí naplno, nebo aspoň na půl plynu.

Doufám, že nikoliv.

Je to ostuda, koukám, že naposledy jsem komentoval Velikonoce, což je v červenci už asi trochu passé, možná i trepassé. Nepublikoval, nekomentoval, nečetl, flákal se kdesi po světě nebo se věnoval péči o generaci G-2 a hlavně o G+1. Tak teď něco nechutného o červících.

Letošní nadúroda třešní, rybízu, angreštu, nezralých ořechů (surovina pro ořechovku) a dalších plodin nás zaskočila. Rybíz se špatně trhá, ale dobře konzervuje. Třešně se snadno trhají, ale při jejich přípravě do trvale uchovatelné podoby vzniká právě problém, znázorněný poetickým veršem v titulu. Vrtule třešňová měla letos honičku a tak nestačila naočkovat všechny květy, ale podstatné procento stihla. Mně osobně trocha bílkovin v džemu nevadí, ale Berka je na přítomnost larviček dost citlivá. Takže bylo nutno očesané ovoce nejen odpeckovávat, ale i nechat jeho osazenstvo projít plaveckým výcvikem. Zdatní jedinci pak byli vysbíráni z hladiny, utopenci odfiltrováni ze dna.

Nakonec malá část úrody zůstala na stromě. Nabídky sousedům se setkávaly s neúspěchem, provázeným výroky jako „u nás to už ani pes nežere“. Na pálení toho zbylo přece jen málo, pálenice se nezabývá množstvím menším 50 litrů.

Takový třešňový červík je ale přeqapivě životný tvor. Chim konzumoval bobule s radostí a chutí, jejich obyvatele neřeše. A tak jsme byl Starší přivolán k jeho přebalování; v plínce se uprostřed hnědého obsahu lehce kroutilo něco bílého, zvícího asi tří milimetrů zdéli. Takže žádné přidané proteiny: parazita si člověk s červivými plody nasadí!

Plést lze třeba svetr nebo nohama/jazykem, případně si plést holínky a hodinky, ale to není momentálně můj případ.

Tak, atraktivní titulek by byl – ale jak ho naplnit? Jak jinak než pravdou!

Celý příspěvek →

Kdo? No přece Ježíšek!